neděle 16. června 2013

Lekce 2: Podstatná jména - jejich životnost a skloňování

Dnes se naučíme skloňovat podstatná jména, což nám umožní dávat dohromady mnohem složitější věty, přidávat ke slovesu předmět a u nominálních vět vytvořit minulý a budoucí čas.

 Dothračtina na rozdíl od češtiny nerozlišuje rody, ale rozlišuje životnost. Číslo je, jako v češtině, jednotné nebo množné. Podstatná jména tedy budeme dělit na dva typy: životná a neživotná. Každý z nich se skloňuje trochu jinak. Obecně platí, že neživotná podstatná jména mají stejné tvary v množném čísle jako v jednotném. (Nemusíme se tedy učit jejich množné číslo.) Jak rozlišit, jestli je podstatné jméno životné, nebo neživotné? Většinou platí, že slova označující osoby (lajak) nebo skupiny osob (khalasar) jsou životná a slova označující neživé věci (aheshke) jsou neživotná. Neplatí to ale vždycky; je potřeba ze životnost naučit ze slovníku. (Revidovanou verzi slovíček se životností dodám během týdne)

A teď už k samotnému skloňování. Dothračtina rozlišuje pět pádů, které (podobně jako v češtině nebo latině) se vyznačují specifickou koncovkou a posouvají význam slova. Jsou to:

1)  Nominativ: odpovídá českému prvnímu pádu. Používá se, když je podstatné jméno podmětem věty. V jednotném čísle nemá žádnou koncovku, v množném čísle životných podstatných jmen je to koncovka -i. (množné číslo tedy vytvoříme tak, že přidáme koncovku -i.) Příklad:

"Khal astolae." = "Khal mluví."

2) Akuzativ:  podobný našemu čtvrtému pádu. Většinou se používá pro předmět věty. Tvoří se tak, že k životným podst. jménům přidáte koncovku -es nebo (v jednotném čísle)  -is (v množném) Příklad:

"Anha tihak khales." = "Já vidím khala." 

Pro neživotná podst. jm. platí, že pokud končí na souhlásku, má stejný tvar jako nominativ, tedy žádná koncovka. Příklad:

"Safka athoe kimikh." = "Ty sušíš datle."

 Pokud končí na samohlásku, tak se ta samohláska prostě odebere. Někdy se místo ní přidá -e. Kdy se tak stane, je poměrně složité. Většinou, pokud by slovo po odebrání koncovky končilo na -w, -q, nebo -g. A nebo pokud slovo po odebrání samohlásky končí na dvě nebo více souhlásek. Např. kendra, (=opál, by v akuzativu bylo kendr, což se špatně vyslovuje. Proto se přidává -e. Akuzativ slova kendra tedy bude kendre.



3) Genitiv:  jako náš druhý pád. Vyjadřuje přivlastňování. Tvoří se:  u životných s přidá koncovka -i, pokud končí na samohlásku, a -si, pokud končí na souhlásku. U neživotných slov odebereme koncovou samohlásku (je-li tam nějaká) a přidáme -i. To platí pro jednotné i množné číslo. U genitivu je potřeba si uvědomit, že pokud vyjadřuje přívlastek (khalův kůň, válečníkův meč) stojí slovo v genitivu za slovem, které rozvíjí. (jako třeba ve staroegyptštině) Tedy:

                      "hrazef khali" = "khalův kůň"                        "arakh lajaki" = "válečníkův meč" 

Kromě toho existují některá slovesa, jejichž předmět může být v genitivu.

4) Allativ:  čeština žádný podobný pád nemá. Vyjadřuje pohyb vůči něčemu, u některých sloves je předmět v allativu. U životných slov ho vytvoříme přidáním koncovky -saan, končí-li na samohlásku, nebo koncovky -aan, pokud končí na samohlásku. V množném čísle je to taktéž, ale koncovka je -(s)ae. U neživotných slov zase odebereme koncovou samohlásku a přidáme -aan. Kromě toho vyjadřuje budoucnost v nominální větě, např.:

"Rakharo vos khalaan." = "Rakharo nebude khal." ("Rakharo vos khal." by znamenalo jen  "Rakharo není khal." )

Příklad významu pohybu by byl třeba:

"Khalasar jada vaesaan." = "Horda přichází do města." (Vaes = město)


5) Ablativ: jako latinský šestý pád, tedy směr pohybu od něčeho, nebo časový počátek něčeho. (od včerejška, od minulého roku) Vyjadřuje minulost v nominální větě nebo výchozí bod pohybu. Pro některá slovesa vyjadřuje předmět. Pro životná slova se tvoří koncovkou -(s)oon v jednotném čísle a -(s)oa v množném (to (s) je tam zase v případě, že to slovo končí na samohlásku). Pro neživotná jako obvykle odebereme koncovou samohlásku, pokud tam je, a přidáme -oon. Příklad:

"Drogo khaloon." = "Drogo byl khal. " 

"Jhogo dothrae vaesoon." = "Jhogo jede z města."





3 komentáře:

  1. Ahoj, mám další dotaz :D jak udělám v allativu nebo v ablativu minulost(nebo budoucnost) a zároveň směr od nebo k? děkuji Katka :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ja tak viem, že v allative a ablative sa vyjadruje bud. a min. čas iba V nominálnej vete, to znamená, že nato sa bude treba naučiť ďalšiu gramatiku☺ pekne spracovaná dothračtina inač

    OdpovědětVymazat
  3. Přesně tak, tam, kde vyjadřuješ směr musí být nějaké sloveso pohybu (dothralat, jadat) a to tvoří minulý čas samo o sobě, takže ten pád (abl./all.) vyjádří směr a to sloveso čas ;)

    OdpovědětVymazat