1) Osobní zájmena
Mají stejné použití jako v češtině. Používají se k mluvení s lidmi nebo o nich, nebo zastupují podstatná jména. S některými osobními zájmeny (anha, shafka) jsme se už setkali, dnes si k nim přidáme další, konkrétně yer a ma, plus se naučíme jejich skloňování a množné číslo. Jak se dalo čekat, i zájmena se stejně jako podstatná jména skloňují, nicméně mají nepravidelné skloňování, a v genitivu stojí, stejně jako přídavná jména, za podstatným jménem. Stejně jako ve většině evropských jazyků existuje zájmeno pro každou slovesnou osobu.a) Anha. (1. osoba) Já. Znamená prostě neutrální "já," ve větě ho nelze vynechat (jako třeba v češtině nebo latině).
b) Yer. (2. osoba) Ty. Používá se pouze tam, kde by čeština použila tykání, takže k níže postaveným nebo důvěrně známým lidem.
c) Shafka. (2. osoba) Vy. Je to uctivější forma yer (ale ne množné číslo od yer!), používá se jako vykání, tedy vůči stejně nebo výše postaveným lidem. Jakmile je shafka podmětem věty, musí být sloveso přísudku v množném čísle (jako v češtině, "Vy jdete, Vy vidíte,")
d) Ma. (3. osoba) Protože dothračtina nezná rody jako takové, může ma znamenat "on", "ona" i "ono".
A nyní tedy tvary jednotlivých pádů:
| 1. osoba: já, my | 2. osoba: ty, vy, Vy | 3. osoba: on, oni | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotné | Množné | Jednotné | Množné | Jednotné | Množné | |||||
| Nominativ | anha | kisha | yer | yeri | shafka | me | mori | |||
| Akuzativ | anna | kisha | yera | yeri | shafka | mae | mora | |||
| Genitiv | anni | kishi | yeri | shafki | mae | mori | ||||
| Allativ | anhaan | kishaan | yeraan | yerea | shafkea | maan | morea | |||
| Ablativ | anhoon | kishoa | yeroon | yeroa | shafkoa | moon | moroa | |||
Takže už můžeme tvořit věty jako:
"Drogo khaloon anni." = "Drogo byl můj khal." Nebo:
"Anha vazhak yeraan rihzes haja." = "Dám ti silného syna." (u slovesa azhat je příjemce, tedy ten, komu něco dáváme, v allativu)
2) Ukazovací zájmena
Dothračtina má celkem tři ukazovací zájmena, jsou to: jin, haz a rek. Dala by se přeložit asi jako: tenhle, tamten a tamhleten. Kdy použijeme které, závisí na vzdálenosti od mluvčího (funguje to úplně stejně jako v japonštině これ、それ、あれ , podíváme se na to konkrétně později). Teď něco k jejich použití.
a) Jako přívlastek
Ukazovací zájmena jako přívlastek určují, o které věci dotyčný mluví (tenhle kůň, tamta žena) a zároveň svým způsobem určují také vzdálenost dané věci od mluvčího. Na rozdíl od ostatních vyjádření přívlastku stojí ukazovací zájmeno před podstatným jménem, nikoli za ním. Navíc je nesklonné, nemění tvar v závislosti na životnosti ani pádu podstatného jména.
"Jin mawizzi vos zheanao." = "Tenhle králík není pěkný."
Rek. Třetí z ukazovacích zájmen označuje věci, které jsou vzdálené jak od mluvčího, tak od osloveného. Český ekvivalent je "támhleten". Jinými slovy, pokud uvidíme na horizontu hopkat nějakého obzvlášť zajímavého králíka a budeme na něj chtít našeho dothraka upozornit, použijeme zájmeno rek.
a) Jako přívlastek
Ukazovací zájmena jako přívlastek určují, o které věci dotyčný mluví (tenhle kůň, tamta žena) a zároveň svým způsobem určují také vzdálenost dané věci od mluvčího. Na rozdíl od ostatních vyjádření přívlastku stojí ukazovací zájmeno před podstatným jménem, nikoli za ním. Navíc je nesklonné, nemění tvar v závislosti na životnosti ani pádu podstatného jména.
Jin. Používá se pro věci, které jsou blíž u nás, než u toho, ke komu mluvíme, nebo se nějak jinak vztahují spíš k nám, než k oslovenému. Znamená vlastně "tenhle". Pokud se třeba budeme bavit o králících. Představte si, že kolem vašich nohou hopká králík a vy o něm něco chceme říct nějakému dothrakovi, který se nachází několik metrů od nás. Proto "svého" králíka označíme zájmenem jin.
"Jin mawizzi vos zheanao." = "Tenhle králík není pěkný."
Haz. Zájmeno, kterým označujeme věci, které jsou blíže k tomu, na koho mluvíme, než k nám. Dalo by se přeložit jako "tamten". Takže pokud bude výše zmíněný dothrak hladit králíka, který mu sedí v náručí a my toho králíka budeme chtít nějak okomentovat, použijeme haz.
"Haz mawizzi zheanae." = "Tamten králík je pěkný."
Rek. Třetí z ukazovacích zájmen označuje věci, které jsou vzdálené jak od mluvčího, tak od osloveného. Český ekvivalent je "támhleten". Jinými slovy, pokud uvidíme na horizontu hopkat nějakého obzvlášť zajímavého králíka a budeme na něj chtít našeho dothraka upozornit, použijeme zájmeno rek.
"Rek mawizzi raja." = "Támhleten králík je silný."
a) Samostatně
Ukazovací zájmena mohou stejně jako v češtině plnit i úlohu samostatného členu, podmětu nebo předmětu, ("Na západě je mnoho měst, Jorah přišel z támhletoho." nebo "Tohohle draka pojmenuju Drogon, tamtoho pojmenuju Rhaegal."). V takových případech je to ovšem složitější, protože ukazovací zájmeno se zde musí skloňovat, a musí se shodovat v čísle, životnosti i pádě s podstatným jménem, které zastupuje. Pro začátek tabulka jednotlivých tvarů, opět vidíme, že stejně jako u přídavných i podstatných jmen mají neživotná stejný tvar v jednotném i množném čísle.
Takže si možná rozebereme příkladové věty, aby to bylo jasnější.
Ukazovací zájmena mohou stejně jako v češtině plnit i úlohu samostatného členu, podmětu nebo předmětu, ("Na západě je mnoho měst, Jorah přišel z támhletoho." nebo "Tohohle draka pojmenuju Drogon, tamtoho pojmenuju Rhaegal."). V takových případech je to ovšem složitější, protože ukazovací zájmeno se zde musí skloňovat, a musí se shodovat v čísle, životnosti i pádě s podstatným jménem, které zastupuje. Pro začátek tabulka jednotlivých tvarů, opět vidíme, že stejně jako u přídavných i podstatných jmen mají neživotná stejný tvar v jednotném i množném čísle.
| Jin | Haz | Rek | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotné živ. | Množné živ. | Neživ. | Jednotné živ. | Množné živ. | Neživ. | Jednotné živ. | Množné živ. | Neživ. | ||||||
| Nominativ | jinak | jinaki | jini | hazak | hazaki | hazi | rekak | rekaki | reki | |||||
| Akuzativ | jinakes | jinakis | jin | hazakes | hazakis | haz | rekakes | rekakis | rek | |||||
| Genitiv | jinaki | jinaki | jini | hazaki | hazaki | hazi | rekaki | rekaki | reki | |||||
| Allativ | jinakaan | jinakea | jinaan | hazakaan | hazakea | hazaan | rekakaan | rekakea | rekaan | |||||
| Ablativ | jinakoon | jinakoa | jinoon | hazakoon | hazakoa | hazoon | rekakoon | rekakoa | rekoon | |||||
"Na západě je mnoho měst, Jorah přišel z támhletoho."
Nebudeme se zatěžovat překladem celé věty, ale pokusíme se utvořit správný tvar zájmena. Takže nejdřív které z těch tří. Mluvčí zřejmě ukazuje k nějakému vzdálenému městu, takže to bude rek. Teď ta složitější část. Mluvčí tou větou myslí, že přišel "z támhletoho města," ale protože nechce pořád dokola opakovat slovo město, tak ho vynechá. Z toho vyplývá, že to "z támhletoho" se vztahuje ke slovu město. A jak jsme již dříve řekli, ukazovací zájmeno se musí shodovat s podstatným jménem.
Kdyby tam slovo "město" bylo, dothracky by to znělo "vaesoon" = "z města". Tedy neživotné, ablativ. Totéž tedy musí platit pro naše zájmeno. Podíváme se do tabulky a najdeme tvar "rekoon." Hotovo.
"z támhletoho (města)" = "rekoon"
"Tohohle draka pojmenuju Drogon, tamtoho pojmenuju Rhaegal."
Opět se soustředíme pouze na zájmeno "tamtoho." Daenerys zřejmě hovoří o drakovi, který se momentálně nachází s blízkosti osloveného, zájmeno tedy bude haz. Opět si musíme uvědomit, k jakému podstatnému jménu se to bude vztahovat, (tamtoho draka pojmenuju Rhaegal) řídícím podstatným jménem bude "draka" (drak = zhavvorsa, neživotný). Sloveso "pojmenovat" (hakelat) má předmět v akuzativu, čili hledáme tvar haz pro neživotná, akuzativ. V tabulce najdeme haz. Hotovo.
Nebudeme se zatěžovat překladem celé věty, ale pokusíme se utvořit správný tvar zájmena. Takže nejdřív které z těch tří. Mluvčí zřejmě ukazuje k nějakému vzdálenému městu, takže to bude rek. Teď ta složitější část. Mluvčí tou větou myslí, že přišel "z támhletoho města," ale protože nechce pořád dokola opakovat slovo město, tak ho vynechá. Z toho vyplývá, že to "z támhletoho" se vztahuje ke slovu město. A jak jsme již dříve řekli, ukazovací zájmeno se musí shodovat s podstatným jménem.
Kdyby tam slovo "město" bylo, dothracky by to znělo "vaesoon" = "z města". Tedy neživotné, ablativ. Totéž tedy musí platit pro naše zájmeno. Podíváme se do tabulky a najdeme tvar "rekoon." Hotovo.
"z támhletoho (města)" = "rekoon"
"Tohohle draka pojmenuju Drogon, tamtoho pojmenuju Rhaegal."
Opět se soustředíme pouze na zájmeno "tamtoho." Daenerys zřejmě hovoří o drakovi, který se momentálně nachází s blízkosti osloveného, zájmeno tedy bude haz. Opět si musíme uvědomit, k jakému podstatnému jménu se to bude vztahovat, (tamtoho draka pojmenuju Rhaegal) řídícím podstatným jménem bude "draka" (drak = zhavvorsa, neživotný). Sloveso "pojmenovat" (hakelat) má předmět v akuzativu, čili hledáme tvar haz pro neživotná, akuzativ. V tabulce najdeme haz. Hotovo.
